Včelařská konference

Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně. Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech. Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min. 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek

No mně se příčí z jedné plemenné matky vyměnit dcery do všech nebo většiny
včelstev. připadá mi, že potom nechovám svoje včelstva, ale jakási cizí.
Jenže já mám v současné době tak málo včelstev, že pokud od plemenné matky
neodchovám dcery do aspoň většiny včelstev, tak jsem ten včelař, co když
koupí plemennou matku, tak si ji "suší" v jednom včelstvu a další téměř
neodchovává, takže se mu kupovat plemennou matku nevyplatí. Takže plemenou
matku nebo matečníky atd kupuji jednou za několik hodně let a mezi tím
udržuji linie. To znamená, že z plodu každého včelstva odchovám v průměru
optimálně tak jednu novou matku ročně použitou do toho samého včelstva.
Takže v každém úlu držím linii s výjimkou úlů, kdy včelstvo s nejméně druhou
matkou v řadě se ocitá ve výnosech někde vzadu, tam dávám matečník z linie,
která je někde vpředu. V současné době "vpředu" mám linii, kterou jsem
získal z roje před 3 roky, ten roj jsem sebral od včelaře, který tehdy
začínal, nakoupil údajně několik chovných matek na svých cca 10 - 15
včelstev a jelikož bylo tehdy rojové počasí, neměl už bedničky na další
roje. Další chovnou matku nebo matečník atd budu kupovat odhaduji tak za
další 3 roky. Neberu to jako vytváření svých vlastních včel, je mně jasné,
že na to je mám málo, prostě takhle momentálně včelařím. Nevylučuji ani, že
třeba za nějakých pár let zvětším počet včelstev na pár desítek, potom mně
začne zajímat rentabilita a potom budu třeba kupovat chovné matky každý
druhý rok a osazovat jimi většinu včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 9:56 PM
Subject: Re: Václavové nevymřeli


> Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně.
> Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech.
> Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně
> jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí
> výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic
> jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho
> včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně
> zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min.
> 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a
> inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je
> mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to
> nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky
> potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc
> zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek
>

Stonjek:
Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší.
-------
Kdysi jsem kupoval matky a pak se začal zajímat kolik včelstev mají chovatelé, od kterých kupuji. Podle mého tehdejšího názoru překvapivě málo.
Dneska jsem svoji představu, kolik včelstev by bylo třeba k nějaké efektivní selekci a porovnávání posunul hodně nahoru.
I když to určitě není jediné kritérium. Nerad bych tady zaváděl debatu na ono omezení počtu včelstev u nových chovatelů. Spíše si myslím, že je zajímavá připomínka Ing.Dvorského v úvodníku MV, že nový řád nebere v úvahu možnost sdružování chovatelů. Myslím si, že pouhý počet včelstev nic neznamená. Jde o to, aby se snimi pracovalo, posuzovalo a včelař je "znal". Pak je může hodnotit.

A myslím, že takové kolektivmní ověřování matek/linií je daleko přínosnější a má v našich malých českých podmínkách budoucnost.

Karel